Alois Jandouš

PharmDr. Alois Jandouš (1838-1893) byl nejvýznamnější český farmaceut 19. století, průkopník české a česky psané vědecké farmacie, zakladatel České farmaceutické společnosti, alchymista a člen městské rady.

Alois Jandouš se narodil 18. dubna 1838 v obci Chroustovice. Otec brzy zemřel a matka Antonie se v roce 1854 provdala za c. k. finančního úředníka Jana Nepomuka Seydlera. Nižší gymnázium absolvoval v Něm. Brodě, vyšší na Novém městě v Praze, načež vstoupil do lékárnické praxe. Vyšší studia vykonal na universitě a polytechnice v Praze, kde se stal r. 1869 doktorem chemie a r. 1871 doktorem farmacie.

Jandouš na sebe poprvé obrátil pozornost na sjezdu rakouských lékárníků v roce 1863, kde přenášel "o léčivech mámivých". V roce 1867 vydal Jandouš samostatný spis s názvem "Krátký přehled rozvinutí nauky o chemických pojmech. Od roku 1871, kdy dosáhl doktorátu farmacie, do roku 1880 spravoval lékárnu v nemocnici Milosrdných sester. V roce 1882 si zřídil vlastní lékárnu v Bredovské a později, již ve vlastním domě, v Mariánské ulici čp. 922 (dnes Opletalova ul.). Na základě vlastních pokusů dokázal Jandouš již v roce 1873, že kyslík, který rostliny na slunečním svitu vydechují, není ozonem a pronáší mínění, že vznik O3 podléhá vlivům tellurickým. Teprve později došel ke stejnému výsledku Bellucci.

V roce 1871 se podílel na vzniku Spolku lékárníkův českých. Založili jej studenti farmacie a farmaceuti-zaměstnanci s podporou několika lékárníků-majitelů. Jeden z nich, lékárník PhMr. Alexandr Terš, se stal prvním předsedou spolku, ale zakrátko na svou funkci rezignoval. Ve vedení jej vystřídal Alois Jandouš, který toto původně studentsko-zaměstnanecké sdružení přeměnil na odbornou a vědeckou společnost, otevřenou všem příslušníkům farmaceutického stavu. Společnost pod jeho vedením pořídila pro studenty krystalografickou sbírku, vybudovala rozsáhlou odbornou knihovnu a r. 1872 založila fond na vydávání českých farmaceutických knih. V roce 1879 začala Společnost vydávat Farmaceutický kalendář a od r. 1882 také Časopis českého lékárnictva. Z Jandoušova popudu se také v roce 1875 spolek přejmenoval na Farmaceutickou společnost v Praze (dnešní Česká farmaceutická společnost).

V roce 1880 byl zvolen do reprezentace královského města Prahy a v roce 1882 byl povolán do městské rady, kde setrval až do své smrti. Roku 1879 byl jmenován zkušebním komisařem při II. státní zkoušce na Vysoké škole technické a roku 1883 komisařem při III. farmaceutickém rigorosu na Univerzitě Karlově. Roku 1891 byl zvolen starostou lékárnického grémia pro království České. Pracoval jako přísežný znalec pražského magistrátu hlavně v oblasti hygieny. Zabýval se zejména kvantativními rozbory vod z pražských studní, srovnával je a fakta vykládal v několika publikacích. V roce 1880 uveřejnil práci o významu kyseliny dusičné a dusíkové v pitné vodě. Jandoušovým zájmem byl nejen obor hygieny, ale i oblast desinfekce, zejména pak zdravotní kontrola mléka a piva. Byl prvním, kdo psal původní práce z oboru hygieny. V roce 1885 další vydal samostatný spis "Nauka o předepisování léčiv", ve kterém shrnul všechny své dosavadní praktické zkušenosti. Byl stálým spolupracovníkem "Ottova Naučného slovníku", kde jím byla zpracována farmacie a velká část farmakologie. Jiné Jandoušovy práce teoretické i praktické lze najít v dobovém tisku jako například Časopis českých lékařův, Chemické listy nebo Časopis českých lékárníků.

Dr. Alois Jandouš zemřel bezdětný 24. července 1893.